Pokud je vaše podnikání pouze vedlejší činností, mohou být vaše příjmy někdy velmi nízké, nebo dokonce nulové. Nezapomeňte ale, že pokud činnost nepozastavíte nebo nezrušíte, v očích úřadů nadále podnikáte, a proto je i o „své nule“ musíte informovat.
Jako podnikateli vám tak mimo jiné vzniká povinnost k dani z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“), která se řídí zákonem o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) – podle tohoto zákona jsou pak předmětem této daně i příjmy z živnostenského podnikání, a to i z vedlejší činnosti.
Jak se přihlásím k dani?
K DPFO se jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) musíte přihlásit nejpozději do 15 dnů od zahájení podnikání, což vyřídíte přímo při zakládání živnostenského listu přes tzv. Jednotný registrační formulář na živnostenském úřadě, kterým zároveň oznamujete tuto skutečnost i zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“).
Na základě oznámení vám je následně přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ), které uvádíte na daňových dokladech a používáte jej při komunikaci především s finančním úřadem. Současně ale fakt, že máte DIČ, neznamená, že jste automaticky plátcem DPH. K této dani se registrujete buď dobrovolně, nebo vám tuto povinnost uloží zákon, když váš roční obrat přesáhne 1 000 000 Kč.
Samotné podání přiznání k DPFO se následně řídí daňovým řádem (konkrétně § 136 odst. 1), podle kterého například musíte přiznání podat nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období, jímž je u DPFO kalendářní rok. Nicméně je současně potřeba před podáním sledovat platnou legislativu, kdy například v letošním roce vzhledem k aktuální situaci nastaly některé změny v daňovém řádu.
Co dělat v případě nulového příjmu?
Sice jste si založili živnostenský list, ale neměli jste za celé zdaňovací období ze svého „vedlejšáku“ žádný příjem ani výdaj? Pak jen nezapomeňte, že i nula je číslo, a tak ačkoli vám nevzniká povinnost podat daňové přiznání, je potřeba o nulovém výdělku informovat stejné úřady jako při založení živnosti.
Zatímco na finanční úřad stačí podat čestné prohlášení o tom, že daňové přiznání nepodáváte a z jakého důvodu (žádné příjmy ani výdaje), na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu musíte podat nulový přehled (tzn. přehled o příjmech a výdajích, který jste povinni podat každý rok nejpozději 30 dní po podání daňového přiznání, respektive v případě elektronického podání lze ještě o měsíc později).
Obecně totiž platí, že OSVČ, která si přivydělává vedlejší činností a její celkové zdanitelné příjmy (tj. podle § 7 až § 10 ZDP příjmy z podnikání, pronájmu či jiné výdělečné činnosti) nepřekročily 6 000 Kč, nemusí podávat daňové přiznání vůbec, pokud zároveň učinila za příslušné zdaňovací období řádné prohlášení k dani (tzv. růžový papír).
Jste-li tedy například zaměstnanec a týká se vás taková situace (nebo jste nepodali daňové přiznání dobrovolně), můžete požádat posledního plátce daně, to v tomto případě znamená vašeho posledního zaměstnavatele, o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, které je de facto alternativou podání daňového přiznání.
Kdy podáváte daňové přiznání?
Pokud jsou ale vaše celkové příjmy z vedlejší činnosti vyšší než 6 000 Kč nebo pokud vykazujete daňovou ztrátu (měli jste výdaje vyšší než příjmy), případně se vás týká ještě jiný důvod uvedený v § 38g ZDP (typicky např. uplatňujete jako student slevu na dani), jste povinni daňové přiznání podat.
V případě, že jste OSVČ se souběhem vedlejší činnosti a zaměstnání, nezapomeňte si za tímto účelem od svého zaměstnavatele vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech za příslušný kalendářní rok.
Dále je podle stejného odstavce ZDP povinen daňové přiznání podat také každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. I v tomto případě daňové přiznání podáváte, pokud sice vaše příjmy nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazujete daňovou ztrátu.
Pozastavit, nebo zrušit?
Ptáte se tedy, co s vedlejší živností, k níž vám živnostenské oprávnění leží v šuplíku ladem a víte, že v dohledné době jej nebudete potřebovat? Můžete například zvážit pozastavení nebo zrušení činnosti, které vám ulehčí starosti s hlídáním povinností OSVČ:
- pozastavení i zrušení činnosti provedete jednoduše pomocí tzv. Jednotného registračního formuláře, díky němuž se o změně dozví opět zároveň jak finanční úřad, tak ČSSZ a zdravotní pojišťovna,
- oproti zrušení živnosti můžete při pozastavení živnosti svou činnost kdykoli obnovit a nebude vás to na správních poplatcích nic stát,
- datum přerušení i zrušení si můžete zvolit, nikoli ale zpětně,
- současně přerušit můžete činnost i na několik desítek let, a nehrozí vám tak, že ji živnostenský úřad zruší, pokud ji více jak čtyři roky neprovozujete, kdybyste se chtěli k podnikání vrátit za neurčitou dobu,
- v případě pozastavení nemusíte za měsíce, kdy nevykonáváte činnosti, platit zálohy na sociální pojištění, zároveň se ale tato doba pak nepočítá jako odpracovaná doba pro odchod do důchodu a jeho vyměření,
- jakmile řádně vypořádáte případné daňové přiznání a přehled příjmů za měsíce zdaňovacího období (kalendářního roku), kdy vám tato povinnost dle zákona vznikla, můžete v případě, že následující rok nebudete činnost vykonávat, na podání přiznání a přehledů přestat myslet – jinak totiž pokud činnost nepozastavíte nebo nezrušíte, vám stále náleží oznamovací povinnost vůči úřadům a pak by bylo snadné na nulové přehledy zapomenout.
zdroj: portal.pohoda
