Aktuality

Snížení sociálního pojištění maximálně o 630 Kč měsíčně na zaměstnance, které do protikrizového balíčku prosadila ODS, nabylo od 1. srpna 2009 platnosti. Podniky toto opatření sice vítají, těm s vyššími mzdami ale příliš nepomůže.

Výše slevy závisí na výši mzdy. Největší je u příjmů na úrovni minimální mzdy, tedy 8.000 Kč. Nárok na slevu zaniká při příjmech přes 27.100 Kč měsíčně. Pokud zaměstnanec vydělává například dvacet tisíc hrubého, může na něj zaměstnavatel uplatnit slevu zhruba 230 Kč.
Úlevy na pojistném budou zaměstnavatelé moci využívat až do konce roku 2010.

A. Podmínky nároku na slevu

Nárok na slevu na pojistném má zaměstnavatel; zaměstnancům slevy nepřísluší. Nárok na slevu na pojistném však nemá zaměstnavatel, který vstoupil do likvidace nebo vůči němuž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o prohlášení konkursu na jeho majetek (k prohlášení konkursu srov. § 244 a násl. insolvenčního zákona), a to od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nastaly tyto skutečnosti. Nárok na slevu na pojistném nemá též zaměstnavatel za zaměstnance, z jehož vyměřovacího základu není povinen platit pojistné sám za sebe (zaměstnanec podle § 15a zákona č. 589/1992 Sb. dosáhl maximálního vyměřovacího základu a v kalendářním měsíci mu byl zúčtován příjem, např. z důvodu dočasné pracovní neschopnosti v tomtéž kalendářním měsíci, v částce nižší než 1,15násobek průměrné mzdy – k tomu srov. dále bod 2).

Další podmínky nároku na slevu na pojistném se týkají podmínek na straně zaměstnanců; zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za každého svého zaměstnance, u něhož jsou splněny stanovené podmínky. Jedná se o následující podmínky, které se sledují v každém kalendářním měsíci zvlášť:

1. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění

Podle § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb. je zaměstnanec poplatníkem pojistného na důchodové pojištění, je-li účasten nemocenského pojištění. Sleva na pojistném tedy nenáleží na osoby, které nejsou účastny nemocenského pojištění, a to i když jsou účastny důchodového pojištění a poplatníky pojistného na toto pojistné, tj. slevu nelze uplatnit na společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti a členy družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva [srov. § 3 odst. 1 písm. b) body 14 a 15 zákona č. 589/1992 Sb.].

2. Vyměřovací základ zaměstnance je nižší než 1,15násobek průměrné mzdy

Zaměstnavatel má nárok na slevu za každého zaměstnance, jehož vyměřovací základ (který se stanoví podle § 5 zákona č. 589/1992 Sb.) je nižší než 1,15 násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru. Průměrnou mzdou se podle § 5c odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. rozumí částka vypočtená jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu s tím, že vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru (podle nařízení vlády č. 365/2008 Sb. činí hodnota všeobecného vyměřovacího základu za rok 2007 21 527 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu činí 1,0942); průměrnou mzdou v roce 2009 se tedy rozumí částka 23 555 Kč. Rozhodnou částkou pro uplatnění slevy na pojistném v roce 2009 je částka 27 100 Kč (tj. 23 555 x 1,15 = 27 088,25 a po zaokrouhlení 27 100).

Rozhodující je vyměřovací základ skutečně v kalendářním měsíci dosažený; podstatná není tedy výše sjednané mzdy.

Příklad č. 1

Zaměstnanec má sjednanou mzdu ve výši 35 000 Kč měsíčně. V říjnu 2009 byl uznán dočasně práce neschopným a byla mu zúčtována mzda jen ve výši 20 000 Kč. V říjnu 2009 je splněna podmínka, že vyměřovací základ je nižší než stanovená hranice 27 100 Kč, a proto za říjen 2009 bude sleva na pojistném náležet. Lze ještě dodat, že není podstatné, z jakého důvodu byl dosažen vyměřovací základ nižší, než je stanovená hranice 27 100 Kč (tj. zda se jedná o poskytnutí tzv. neplaceného volna, návrat z rodičovské dovolené v průběhu kalendářního měsíce apod.).

Příjem, který je započitatelný do vyměřovacího základu pro pojistné a který byl zúčtován v kalendářním měsíci až po kalendářním měsíci skončení zaměstnání [srov. § 3 odst. 3 písm. a) část věty za středníkem zákona č. 589/1992 Sb.], nezakládá u zaměstnavatele nárok na slevu na pojistném (v této době již netrvalo zaměstnání a zaměstnanec již nebyl účasten nemocenského pojištění); tento příjem se též nepřičítá pro účely slevy na pojistném k vyměřovacímu základu z dalšího zaměstnání téhož zaměstnance u téhož zaměstnavatele, které trvá v měsíci, v němž byl zúčtován příjem z předchozího zaměstnání.

3. Zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc

Sleva na pojistném náleží jen za toho zaměstnance, jehož zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc.

Příklad č. 2

Zaměstnanec uzavřel v roce 2006 se zaměstnavatelem pracovní poměr na dobu určitou (na dobu rodičovské dovolené jiné zaměstnankyně), a to do 20. října 2009. Za měsíc říjen 2009 nebude sleva na pojistném náležet, neboť pracovní poměr v říjnu 2009 netrval po celý kalendářní měsíc.

Příklad č. 3

Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr na dobu neurčitou od 2. listopadu 2009 (tj. od pondělí). Sleva na pojistném nebude za listopad 2009 náležet, i když zaměstnanec odpracoval všechny směny, neboť zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc. Pokud by byl pracovní poměr uzavřen již od 1. listopadu 2009, sleva na pojistném by náležela, neboť pracovní poměr trval po celý kalendářní měsíc.

Příklad č. 4

Zaměstnání v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou (po dobu rodičovské dovolené jiné zaměstnankyně) skončilo 10. listopadu 2009. Od 11. listopadu 2009 uzavřel tento zaměstnanec s tímtéž zaměstnavatelem pracovní poměr na dobu neurčitou. Za měsíc listopad 2009 sleva na pojistném nenáleží, neboť ani jeden pracovní poměr netrval po celý kalendářní měsíc; není zde podstatné, že oba pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují a že ve smyslu § 10 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění nedošlo k zániku účasti na nemocenském pojištění.

Za trvání zaměstnání se považuje i situace, kdy nemocenské pojištění zaměstnance je přerušeno podle § 10 odst. 9 zákona o nemocenském pojištění (po dobu přerušení nemocenského pojištění zaměstnání dále trvá).

Příklad č. 5

Zaměstnanec v pracovním poměru požádal zaměstnavatele o neplacené pracovní volno od 12. října 2009 do 20. listopadu 2009. Nemocenské pojištění bylo přerušeno po dobu od 12. října 2009 do 20. listopadu 2009 (volno trvalo nepřetržitě po dobu delší než 30 kalendářních dnů), avšak podmínka trvání zaměstnání po celý kalendářní měsíc pro účely slevy na pojistném byla splněna v měsíci říjen 2009 i listopad 2009.

4. Zaměstnání má trvat déle než 3 kalendářní měsíce

Sleva na pojistném nenáleží za zaměstnance, jehož zaměstnání nemá trvat déle než 3 kalendářní měsíce. Zde se vychází z předpokladu, nikoli ze skutečné doby trvání zaměstnání.

Příklad č. 6

Zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 7. září 2009 do 11. prosince 2009. Podmínka trvání zaměstnání po dobu delší než 3 kalendářní měsíce není splněna, neboť dohoda o pracovní činnosti trvala jen po 2 celé kalendářní měsíce (tj. v říjnu a listopadu 2009) a v září 2009 a prosinci 2009 dohoda o pracovní činnosti netrvala po celý kalendářní měsíc. Není zde rozhodné, že dohoda o pracovní činnosti trvala déle než 3 běžné měsíce.

Příklad č. 7

Zaměstnanec uzavřel od 1. října 2009 pracovní poměr na dobu neurčitou. Dne 30. listopadu 2009 zaměstnanec zrušil pracovní poměr ve zkušební době tak, že uplynutím 30. listopadu 2009 pracovní poměr skončil. I když pracovní poměr trval jen 2 kalendářní měsíce, podmínka, že zaměstnání má trvat déle než 3 kalendářní měsíce, je splněna (k nároku na slevu na pojistném za měsíc listopad však srov. bod 6).

Příklad č. 8

Zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu, uzavřel pracovní poměr na dobu určitou od 1. září 2009 do 30. listopadu 2009. Sleva na pojistném náležet nebude, neboť pracovní poměr má trvat jen 3 kalendářní měsíce. Pokud by se tento zaměstnanec dohodl 25. listopadu 2009 se zaměstnavatelem, že tento pracovní poměr bude prodloužen do 10. prosince 2009, bude tento pracovní poměr trvat déle než 3 kalendářní měsíce, přičemž toto je evidentní ode dne sjednání tohoto prodloužení, a proto sleva na pojistném bude náležet za měsíc listopad 2009 (zpětně nelze slevu uplatnit).

Příklad č. 9

Zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu, uzavřel pracovní poměr na dobu určitou od 1. září 2008 do 31. srpna 2009. Od 1. září 2009 pak tento zaměstnanec uzavřel s tímtéž zaměstnavatelem další pracovní poměr na dobu dvou kalendářních měsíců, tj. do 31. října 2009. Nárok na slevu na pojistném z dalšího pracovního poměru uzavřeného na dobu od 1. září 2009 do 31. října 2009 nevznikne, neboť toto zaměstnání nemělo trvat déle než 3 kalendářní měsíce. Není podstatné, že v důsledku uzavření tohoto dalšího pracovního poměru, který bezprostředně navazuje na předchozí pracovní poměr, nedošlo ve smyslu § 10 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění k zániku nemocenského pojištění.

5. Zaměstnání není zaměstnáním malého rozsahu

Podle § 7 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění se zaměstnáním malého rozsahu rozumí zaměstnání, v němž jsou splněny obecné podmínky účasti na nemocenském pojištění, s výjimkou podmínky sjednání částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu (tj. aspoň ve výši 2 000 Kč za kalendářní měsíc), neboť sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec; při výkonu zaměstnání malého rozsahu je podle § 7 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanec nemocensky pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu.

Sleva na pojistném nenáleží za zaměstnance, který vykonává zaměstnání malého rozsahu, a to ani za ty kalendářní měsíce, v nichž byl tento zaměstnanec účasten nemocenského pojištění.

Příklad č. 10

Zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti na dobu neurčitou a odměna z této dohody byla sjednána ve výši 1 800 Kč měsíčně. Za měsíc říjen 2009 byla tomuto zaměstnanci zúčtována odměna ve výši 2 500 Kč. Sleva na pojistném nenáleží ani za měsíc říjen 2009, kdy byl zaměstnanec účasten nemocenského pojištění a kdy se z odměny ve výši 2 500 Kč odvede pojistné, neboť stále se jedná o zaměstnání malého rozsahu.

6. Zaměstnání nemá být ukončeno

Sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží od kalendářního měsíce, v němž byla doručena výpověď z pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti zaměstnanci nebo zaměstnavateli nebo v němž byla uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru nebo zrušení dohody o pracovní činnosti anebo v němž byl zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyrozuměn o zrušení pracovního poměru ve zkušební době.

Příklad č. 11

Zaměstnanec v pracovním poměru uzavřeném v roce 2003 na dobu neurčitou doručil zaměstnavateli dne 29. září 2009 výpověď; na základě této výpovědi skončí pracovní poměr 30. listopadu 2009. Sleva na pojistném nenáleží za měsíce září až listopad 2009.

Výpověď, která byla doručena druhému účastníku, může být podle § 50 odst. 5 zákoníku práce odvolána s jeho souhlasem; pokud byla výpověď odvolána, vzniká opět nárok na slevu na pojistném, a to od kalendářního měsíce, v němž byl doručen druhému účastníku písemný souhlas s odvoláním výpovědi. To platí obdobně, byla-li zrušena dohoda o rozvázání pracovního poměru uzavřená podle § 49 zákoníku práce.

Příklad č. 12

Zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď a výpověď byla zaměstnanci doručena 25. září 2009. Dne 30. října 2009 však zaměstnavatel tuto výpověď odvolal a zaměstnanec doručil zaměstnavateli svůj souhlas s odvoláním výpovědi dne 2. listopadu 2009. Sleva na pojistném nenáleží za měsíc září 2009, v němž byla doručena výpověď, a za říjen 2009, v němž výpověď trvala. Za měsíc listopad 2009 však již sleva na pojistném bude náležet, neboť v tomto měsíci došlo ke zrušení výpovědi (doručením souhlasu zaměstnance s odvoláním výpovědi).

7. Nárok na slevu v případě souběhu více zaměstnání

Vykonává-li osoba pro téhož zaměstnavatele více zaměstnání, která zakládají účast na nemocenském pojištění, s výjimkou zaměstnání malého rozsahu, považuje se tato osoba pro účely slevy na pojistném za jednoho zaměstnance uvedeného v § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb. a za vyměřovací základ tohoto zaměstnance pro účely slevy na pojistném se považuje úhrn vyměřovacích základů ze všech těchto zaměstnání.

Příklad č. 13

Zaměstnanec pracuje v pracovním poměru se mzdou 24 000 Kč měsíčně a současně ještě na základě dohody o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele s odměnou ve výši 10 000 Kč měsíčně. Protože úhrn těchto příjmů z pracovněprávních vztahů uzavřených s tímtéž zaměstnavatelem není nižší než 1,15násobek průměrné mzdy, nenáleží tomuto zaměstnavateli sleva na pojistném.

Příklad č. 14

Zaměstnanec pracuje v pracovním poměru se mzdou 20 000 Kč měsíčně a současně ještě na základě dohody o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele s odměnou ve výši 1 800 Kč měsíčně. Za září 2009 byla tomuto zaměstnanci z dohody o pracovní činnosti zúčtována odměna 1 800 Kč a za říjen 2009 mu byla zúčtována odměna 2 200 Kč. Zaměstnání vykonávané na základě dohody o pracovní činnosti je zaměstnáním malého rozsahu, a proto se nebude k odměně z této dohody pro účely slevy na pojistném přihlížet v září 2009 a ani v říjnu 2009, kdy byl zaměstnanec na základě této dohody účasten nemocenského pojištění.

Podmínka trvání zaměstnání po celý kalendářní měsíc (srov. výše bod 3) se vztahuje k zaměstnanci, nikoli ke každému jednotlivému zaměstnání zaměstnance. To znamená, že pro účely nároku na slevu na pojistném musí být všechny podmínky splněny aspoň v jednom zaměstnání a u ostatních zaměstnání je pak podstatné pouze to, zda zakládají účast na nemocenském pojištění a nejedná se přitom o zaměstnání malého rozsahu.

Příklad č. 15

Zaměstnanec pracuje od roku 2000 v pracovním poměru se mzdou 20 000 Kč měsíčně. Od 16. listopadu 2009 uzavřel tento zaměstnanec s tímtéž zaměstnavatelem ještě dohodu o pracovní činnosti na dobu neurčitou s odměnou ve výši 2 500 Kč měsíčně. Vzhledem k této výši sjednané odměny se nejedná o zaměstnání malého rozsahu, a proto se odměna přičte pro účely slevy na pojistném k vyměřovacímu základu z pracovního poměru. To platí i pro odměnu za měsíc listopad 2009, kdy bylo na této odměně zúčtováno jen 1 250 Kč, neboť byla odpracována jen polovina pracovních dnů; není přitom podstatné, že v listopadu 2009 dohoda o pracovní činnosti netrvala celý kalendářní měsíc (kdyby se však např. zaměstnanec v listopadu 2009 dohodl se zaměstnavatelem na skončení pracovního poměru k 31. prosinci 2009, sleva na pojistném by za měsíc listopad 2009 nenáležela; za měsíc prosinec by však sleva na pojistném náležela, neboť u dohody o pracovní činnosti jsou podmínky pro slevu splněny).

Vykonává-li osoba více zaměstnání pro různé zaměstnavatele, posuzuje se nárok na slevu na pojistném samostatně u každého zaměstnavatele.

Příklad č. 16

Zaměstnanec pracuje v pracovním poměru u zaměstnavatele A se mzdou 24 000 Kč měsíčně a současně ještě na základě dohody o pracovní činnosti u zaměstnavatele B s odměnou ve výši 10 000 Kč měsíčně. Oba zaměstnavatelé (tj. A i B) si mohou uplatnit nárok na slevu na pojistném (jsou-li splněny ostatní podmínky nároku na slevu); není přitom podstatné, že v úhrnu příjem tohoto zaměstnance z obou pracovněprávních vztahů dosahuje 34 000 Kč (v každém zaměstnání je splněna podmínka, že vyměřovací základ je nižší než 1,15násobek průměrné mzdy).

B. Výše slevy na pojistném

Sleva na pojistném náleží za kalendářní měsíc a stanoví se za jednotlivého zaměstnance, u něhož jsou splněny v kalendářním měsíci všechny stanovené podmínky pro nárok na slevu na pojistném (viz písmeno A).

Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance činí 3,3 % rozdílu mezi 1,15násobkem průměrné mzdy zaokrouhleným na celé stokoruny směrem nahoru (tj. v roce 2009 mezi částkou 27 100 Kč) a vyměřovacím základem zaměstnance. Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance však činí nejvýše 25 % jeho vyměřovacího základu. Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Pro výpočet slevy na pojistném (SP) za kalendářní měsíc za jednotlivého zaměstnance platí tedy tento obecný vzorec:

      3,3 x (27 100 – VZ)

SP = ----------------------------------

             100

Ve vzorci VZ znamená vyměřovací základ zaměstnance za kalendářní měsíc.

Z ustanovení, že výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance činí nejvýše 25 % jeho vyměřovacího základu, vyplývá, že činí-li vyměřovací základ zaměstnance 3 160 Kč a méně, činí výše slevy na pojistném vždy 25 % vyměřovacího základu zaměstnance; to znamená, že se v tomto případě nebude výše slevy na pojistném stanovovat jako 3,3 % rozdílu mezi 1,15násobkem průměrné mzdy a vyměřovacím základem, nýbrž sleva bude činit čtvrtinu vyměřovacího základu zaměstnance (se zaokrouhlením na celé koruny nahoru).

Příklad č. 17

Vyměřovací základ zaměstnance za září 2009 činí 16 400 Kč. Výše slevy na pojistném činí 3,3 % z rozdílu částek 27 100 Kč a 16 400 Kč, tj. 0,033 x 10 700 Kč = 353,10 Kč a po zaokrouhlení 354 Kč.

Příklad č. 18

Vyměřovací základ zaměstnance za září 2009 činí 2 850 Kč, neboť zaměstnanec byl po převážnou část měsíce dočasně práce neschopen. Výše slevy na pojistném činí 25 % z vyměřovacího základu, tj. 0,25 x 2 850 Kč = 712,50 Kč a po zaokrouhlení 713 Kč.

Příklad č. 19

Zaměstnanec pracuje v pracovním poměru a současně má s tímtéž zaměstnavatelem uzavřenou dohodu o pracovní činnosti; oba tyto pracovněprávní vztahy zakládají účast na nemocenském pojištění a nejedná se o zaměstnání malého rozsahu. Za září 2009 byl tomuto zaměstnanci zúčtován z titulu pracovního poměru započitatelný příjem 18 000 Kč a z titulu dohody o pracovní činnosti započitatelný příjem 2 500 Kč. Výše slevy na pojistném se stanoví ve výši 3,3 % z rozdílu částek 27 100 Kč a 20 500 Kč (tj. úhrnu vyměřovacích základů z obou zaměstnání, tedy 18 000 Kč + 2 500 Kč = 20 500 Kč), tj. 0,033 x 6 600 Kč = 217,80 Kč a po zaokrouhlení 218 Kč.

Pro názornost se uvádí tento orientační přehled výše slev na pojistném v závislosti na výši vyměřovacího základu:

Vyměřovací základ v Kč      Sleva na pojistném v Kč

           1 000            250

           3 000            750

           5 000            730

          10 000            565

          15 000            400

          20 000            235

          25 000             70

C. Uplatňování nároků na slevy na pojistném

Nárok na slevu na pojistném uplatňuje zaměstnavatel. Zaměstnavatel stanoví nejprve výši slevy na pojistném za jednotlivé zaměstnance, u nichž jsou splněny stanovené podmínky pro nárok na slevu na pojistném, a poté tyto slevy na pojistném sečte. Úhrn slev na pojistném náležející zaměstnavateli za kalendářní měsíc odečte zaměstnavatel z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc, a to před odečtem poloviny částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě před ostatními odečty z částky odváděného pojistného.

Zaměstnavatel uplatňuje úhrn slev na pojistném na předepsaném tiskopisu podle § 9 odst. 5 nebo 6 zákona č. 589/1992 Sb. (jedná se o tiskopis „Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách“); na tomto tiskopisu uvádí zaměstnavatel též údaj o úhrnu slev na pojistném, který mu za kalendářní měsíc náleží, a údaje o počtu zaměstnanců, za které mu sleva na pojistném náleží. Od účinnosti novely zákona č. 589/1992 Sb., kterou byly zavedeny slevy na pojistném, se přitom jedná o nový tiskopis.

Úhrn slev na pojistném lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva na pojistném náleží; slevu na pojistném nelze uplatnit zpětně. Vzhledem k tomu, že pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, nelze po uplynutí splatnosti pojistného slevu na pojistném dodatečně uplatnit. Pokud zaměstnavatel špatně vypočetl slevu na pojistném (např. neuplatnil slevu na jednoho zaměstnance), může provést opravu jen do uvedeného posledního dne splatnosti pojistného, nikoli již později. Uplatnění slevy na pojistném je právem zaměstnavatele (nikoli jeho povinností); pokud však zaměstnavatel tohoto práva ve stanovené lhůtě nevyužil, právo na slevu na pojistném mu zaniklo.

Byl-li z částky pojistného odečten úhrn slev na pojistném ve vyšší částce, než mohl být odečten, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném (důsledkem dluhu na pojistném je též vznik penále); byl-li z částky pojistného odečten úhrn slev na pojistném v nižší částce, než mohl být odečten, nedoplatek na slevě na pojistném nevzniká.

D. Období, v němž sleva na pojistném náleží

Zavedení slev na pojistném je dočasným opatřením. Sleva na pojistném náleží poprvé za měsíc srpen 2009 (tj. nárok na slevu na pojistném za tento měsíc lze uplatnit od 1. do 20. září 2009; ustanovení § 23 zákona č. 589/1992 Sb. o počítání času platí přitom i v tomto případě) a naposledy za měsíc prosinec 2010.

E. Mimořádná sleva na pojistném

Za období leden 2009 až červenec 2009 náleží podle čl. II zákona č. 221/2009 Sb. zaměstnavatelům ještě jednorázová mimořádná sleva na pojistném.

Mimořádná sleva na pojistném se stanoví jako součet úhrnu slev na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce spadající do období leden až červenec 2009; tyto slevy na pojistném za tyto měsíce se stanoví podle § 21a zákona č. 589/1992 Sb., tj. podle úpravy slev na pojistném za období od srpna 2009 (vychází se tedy fakticky z toho, jakoby tato úprava platila již od ledna 2009). Při stanovení těchto slev se však berou v úvahu jen ti zaměstnanci, jejichž zaměstnání trvá ke dni 31. srpna 2009; přitom se berou v úvahu jen ta zaměstnání, která skutečně trvají ke dni 31. srpna 2009 (nepřihlíží se tedy k těm zaměstnáním, která skončila před zaměstnáním téhož zaměstnance, které trvá ke dni 31. srpna 2009).

Mimořádnou slevu na pojistném odečte zaměstnavatel z částky pojistného odváděného za srpen 2009, a to až po odečtu slevy na pojistném náležející podle § 21a zákona č. 589/1992 Sb. za srpen 2009 a přednostně před ostatními odečty z částky odváděného pojistného. Mimořádná sleva na pojistném se uplatňuje na předepsaném tiskopisu „Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách“ (pro mimořádnou slevu není tedy předepsán samostatný tiskopis), kde je samostatný údaj o mimořádné slevě na pojistném s tím, že v případě uplatnění mimořádné slevy se k tomuto tiskopisu připojuje ještě příloha (tj. „Příloha k Přehledu o výši pojistného a vyplacených dávkách za kalendářní měsíc srpen 2009“), v níž se uvede rozpis mimořádné slevy na pojistném uplatněné za jednotlivé kalendářní měsíce leden až červenec 2009 a počet zaměstnanců v jednotlivých kalendářních měsících, za které byla sleva uplatněna. Za srpen 2009 se tedy uplatňuje jak „řádná“ sleva na pojistném podle § 21a zákona č. 589/1992 Sb., tak mimořádná sleva na pojistném (obě tyto slevy se přitom uplatňují na jediném tiskopisu).

Je-li částka mimořádné slevy na pojistném vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, popřípadě než rozdíl mezi pojistným za tento kalendářní měsíc a slevou na pojistném náležející podle § 21a zákona č. 589/1992 Sb., požádá zaměstnavatel příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu (ustanovení § 9 odst. 7 zákona č. 589/1992 Sb. platí obdobně pro případ odečtu mimořádné slevy na pojistném). Žádost o úhradu tohoto rozdílu se podává na předepsaném tiskopisu. Nebyl-li nárok na mimořádnou slevu uplatněn do dne splatnosti pojistného za srpen 2009, zaniká. Byla-li z částky pojistného odváděného za srpen 2009 odečtena mimořádná sleva ve vyšší částce, než měla být odečtena nebo byla-li okresní správa sociálního zabezpečení požádána o úhradu rozdílu podle § 9 odst. 7 zákona č. 589/1992 Sb. a tato správa požadovaný rozdíl uhradila, avšak zaměstnavateli náležela tato úhrada v nižší částce nebo nenáležela vůbec, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném.

Příklad č. 20

Zaměstnanec v pracovním poměru podal v dubnu 2009 výpověď a jeho pracovní poměr skončil 30. června 2009. Na tohoto zaměstnance nelze mimořádnou slevu uplatnit.

Příklad č. 21

Zaměstnanec v pracovním poměru, který byl uzavřen v roce 2000, ukončil pracovní poměr dohodou ke dni 20. srpna 2009. Na tohoto zaměstnance nenáleží mimořádná sleva (pracovní poměr netrval k 31. srpnu 2009) ani sleva za měsíc srpen 2009 (pracovní poměr netrval po celý kalendářní měsíc).

Příklad č. 22

Zaměstnanec v pracovním poměru, který trval od roku 2000, podal v červenci 2009 výpověď a pracovní poměr tudíž končí 30. září 2009. Mimořádná sleva za červenec 2009 již nenáleží, neboť není splněna podmínka uvedená výše v části A pod bodem 6 (sleva nebude náležet ani za měsíce srpen a září 2009); mimořádná sleva bude náležet jen za měsíce leden až červen 2009.

Příklad č. 23

Zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu, měl sjednán pracovní poměr na dobu jednoho roku od 1. května 2008 do 30. dubna 2009. Od 1. května 2009 uzavřel další pracovní poměr s tímtéž zaměstnavatelem na dobu do 31. prosince 2009. Zaměstnavatel má nárok na mimořádnou slevu za tohoto zaměstnance jen za měsíce květen až červenec 2009 (od srpna 2009 pak na „řádnou“ slevu), neboť předchozí pracovní poměr skončil dnem 30. dubna 2009, tj. netrval k 31. srpnu 2009 (není přitom podstatné, že oba pracovní poměry na sebe bezprostředně navazovaly).

Příklad č. 24

Zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 1. června 2009 do 31. srpna 2009 a sjednaná odměna činí 5 000 Kč měsíčně. Na tohoto zaměstnance mimořádná sleva nenáleží, neboť není splněna podmínka, že zaměstnání mělo trvat déle než 3 kalendářní měsíce.

Příklad č. 25

Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr od 15. června 2009 na dobu neurčitou. Mimořádná sleva náleží jen za měsíc červenec 2009, neboť v červnu 2009 není splněna podmínka, že zaměstnání musí trvat po celý kalendářní měsíc.

F. Vztah slev na pojistném a základu daně z příjmů u zaměstnanců

V návaznosti na zavedení slev na pojistném byl novelizován též zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a to tak, že v § 6 odst. 13, kde je upraven základ daně (dílčí základ daně) z příjmů u zaměstnance (tzv. superhrubá mzda), bylo doplněno, že při výpočtu základu daně se při stanovení částky tzv. povinného pojistného (tj. pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které je povinen platit zaměstnavatel z příjmů zaměstnance) nepřihlíží ke slevám na pojistném, a to včetně mimořádných slev. To znamená, že slevy na pojistném nemají žádný dopad na stanovení superhrubé mzdy jako základu pro daň z příjmů u zaměstnanců.