Kdo má povinnost podat daňové přiznání za rok 2023?

6 . března 2024

Kdo má povinnost podat daňové přiznání a v jakém termínu? Jaké jsou lhůty a možnosti podání daňového přiznání? Jaký je rozdíl mezi opravným a dodatečným daňovým přiznáním? Odpovědi na tyto otázky si přiblížíme v následujícím článku.


Pomalu se blíží povinná lhůta pro podání daňového přiznání za předcházející rok 2023. V tomto článku vám přiblížíme problematiku daňového přiznání.

Co je předmětem daně z příjmů fyzických osob?

Poplatník je v daňovém přiznání povinen uvést všechny své příjmy za příslušný rok, ledaže se jedná o příjmy osvobozené či příjmy, které nejsou předmětem daně. Zákon příjmem rozumí příjem jak peněžní, tak nepeněžní, případně dosažený i směnou.

Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) pro fyzické osoby vymezuje pět základních druhů příjmů:

  • příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP),
  • příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP),
  • příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP),
  • příjmy z nájmu (§ 9 ZDP),
  • ostatní příjmy (§ 10 ZDP).

V České republice existují dvě sazby pro zdanění příjmů fyzických osob. Jedná se o základní 15% sazbu daně a o progresivní 23% sazbu daně. Progresivní sazba daně se použije, má-li fyzická osoba za předcházející zdaňovací období příjem vyšší než 48násobek průměrné mzdy – pro rok 2023 se jedná o hranici 1 935 552 Kč.

Tato hranice se s účinností k 1. 1. 2024 snižuje. Dle novely zákona o daních z příjmů se hranice pro progresivní zdanění posouvá směrem dolů na 36násobek průměrné mzdy. Od  roku 2024 tak progresivní zdanění zasáhne větší skupinu daňových poplatníků.

Kdo má povinnost podat daňové přiznání?

Povinnost podat daňové přiznání platí obecně pro poplatníky s příjmem nad 50 000 Kč za rok. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je popsáno v § 38g ZDP.

Zákon zde definuje některé případy, kdy poplatník není povinen daňové přiznání podávat, i když jeho příjem za zdaňovací období tuto hranici překročil. Jedná se typicky o zaměstnance, kteří měli po celý rok či po část roku současně pouze jednoho zaměstnavatele, případně více zaměstnavatelů, ale postupně, nikoliv naráz.

Zaměstnanec a daňové přiznání

Nejprve si uvedeme nejčastější případy, kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání skupině osob, které mají příjmy ze zaměstnání:

  1. Zaměstnanec má příjem od zaměstnavatele a zároveň za celý kalendářní rok má příjmy mimo zaměstnání vyšší než 20 000 Kč (kdy tyto příjmy nejsou od daně osvobozené).
  2. Pokud má zaměstnanec alespoň dvě práce během stejného měsíce (či stejného období) a zároveň pokud nejsou oba příjmy zdaněny srážkovou daní (tj. například typicky dohoda o provedení práce do 10 000 Kč do roku 2023).
  3. Pokud má zaměstnanec pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které nejsou podle § 38f ZDP vyloučeny z dvojího zdanění příjmů.
  4. Pokud zaměstnanec obdržel příjem v rámci navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří (životní a penzijní pojištění).

Pokud má zaměstnanec slevy na dani a položky snižující základ daně, tzv. odpočty, má dva způsoby, jak si je může uplatnit. Prvním z nich je samozřejmě podáním daňového přiznání. Pokud však nemá povinnost podat daňové přiznání, může o těchto položkách informovat svého zaměstnavatele a slevy či odpočty využít v rámci ročního zúčtování u svého zaměstnavatele.

Daňovou povinnost si může snížit například o:

  • základní slevu na poplatníka – za rok 2023 činí tato sleva 30 840 Kč,
  • studenti mají možnost uplatnit slevu na studenta ve výši 4 020 Kč za rok 2023, od roku 2024 je tato sleva zrušená,
  • možnost uplatnění daňového zvýhodnění na děti,
  • sleva na manžela/manželku, pokud roční příjmy této osoby nepřesáhnou 68 000 Kč,
  • sleva na dani (tzv. školkovné) – jedná se také o poslední možnost uplatnění této slevy za rok 2023, od roku 2024 je zrušená; slevu může uplatnit pouze jeden z rodičů a za podmínky, že žije s dítětem ve stejné domácnosti,
  • máte-li hypotéku, můžete uplatnit odpočet zaplacených úroků na bydlení,
  • častý odpočet od základu daně je také u plateb životního pojištění a penzijního připojištění.

OSVČ a daňové přiznání

Povinnost podat daňové přiznání se týká všech fyzických osob, které mají příjmy ze samostatné činnosti. Tedy tzv. OSVČ, které vykonávaly alespoň po část roku samostatnou výdělečnou činnost.

Existují dvě výjimky, kdy OSVČ nemá povinnost podávat daňové přiznání:

  1. Měla příjmy nižší jak 50 000 Kč, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, a zároveň se nejedná o osvobozené příjmy a zároveň nevykazuje daňovou ztrátu.
  2. Je přihlášena k paušální dani.

Slevy na dani a odpočty jsou shodné jako u zaměstnanců. Navíc ale musí OSVČ podat přehledy o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení (výjimka pro fyzické osoby, které jsou v režimu paušální daně).

Kdo další může či musí podat daňové přiznání?

Daňový nerezident může podat daňové přiznání, pokud chce uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP (sleva na manžela, základní a rozšířená sleva na invaliditu nebo sleva na držitele průkazu ZTP/P) nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně.

V případě smrti poplatníka musí podat daňové přiznání osoba spravující pozůstalost.

Nezdanitelné části základu daně (§ 15 ZDP)

V § 15 ZDP můžeme najít několik položek, které lze odečíst od základu daně. Tady je výběr těch hlavních z nich:

  • Hodnota bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, specifickým právnickým osobám se sídlem na území České republiky, specifickým fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky.
  • Bezúplatné plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy (možnost odečíst maximálně 30 % ze základu daně).
  • Odběr krve nebo orgánů.
  • Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání (možnost využít naposledy za zdaňovací období 2023).
  • Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění.
  • Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření.

Dokdy je povinnost podat daňové přiznání za rok 2023?

Forma Lhůta
Standardní termín úterý 2. dubna 2024
Elektronické podání čtvrtek 2. května 2024
S daňovým poradcem pondělí 1. července 2024

Standardní lhůta pro podání daňového přiznání je podle § 136 odst. 1 daňového řádu nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Na rok 2024 vychází lhůta z důvodu Velikonočního pondělí na úterý 2. dubna.

V případě podaní elektronickou formou, která je pro živnostníky od roku 2023 povinná, je závazná lhůta čtyř měsíců.

V případě úmrtí poplatníka má osoba spravující pozůstalost podat řádné daňové tvrzení do tří měsíců ode dne smrti poplatníka, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

Jak a kde se podává daňové přiznání?

Daňové přiznání je možné podat:

  • osobně na finančním úřadu,
  • poštou,
  • elektronicky formou datové zprávy,
  • přes bankovní identitu,
  • přes internet a elektronickým podpisem.

Pokud se rozhodnete podat daňové přiznání osobně na finančním úřadě, je potřeba vyhledat územní pracoviště místně příslušné poplatníkovi. Místní příslušností se rozumí místo pobytu fyzické osoby, tedy adresa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince. Pokud nelze určit, tak místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje.

Zaplacení daně – daňová povinnost

Vypočtená daň v daňovém přiznání je splatná ke stejnému dni jako je poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.

Možnosti zaplacení daně:

  • bezhotovostní platbou,
  • hotově na příslušném územním pracovišti finančního úřadu,
  • hotově poštovní poukázkou typu A.

V případě bezhotovostní platby pro daň z příjmů fyzických osob se použije předčíslí 721. Číslo účtu závisí na místní příslušnosti k finančnímu úřadu, který jednoduše najdeme na stránkách Finanční správy, a kód banky (ČNB) musí být vždy 0710Variabilní symbol je rodné číslo poplatníka. Konstantní symbol je v případě bezhotovostní úhrady 1148.

Opravné a dodatečné daňové přiznání

Slouží k případné opravě chyb v řádném daňovém přiznání. Před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání může daňový subjekt nahradit daňové přiznání, které již podal, opravným daňovým přiznáním.

Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit.

Osvobození příjmů FO vyšší než 5 mil. Kč

V případě obdržení osvobozených příjmů vyšších než 5 mil. Kč je fyzická osoba povinna podat oznámení o osvobozených příjmech. Tato povinnost se vztahuje na každou fyzickou osobu, i na poplatníky, kteří nemají povinnost podat daňové přiznání.

Každý příjem se posuzuje jednotlivě. Pokud tedy například došlo ke dvěma osvobozeným příjmům za rok 2023, každý v hodnotě 4 mil. Kč, a zároveň se nejedná o obcházení zákona, povinnost podat oznámení nevzniká.

Lhůty pro podání oznámení jsou shodné s lhůtami pro podání daňového přiznání.

Pokuty v případě nepodání oznámení mohou dosáhnout na 15 % z částky neoznámeného příjmu.

Zdroj:portal.pohoda.cz